
Doma (v Česku) nejlépe
Jak zraju, držím se více "uvnitř" naší země. A tím myslím Česko-slovensko, ve kterém jsem se narodila a studovala. Je pestrobarevná a s nekonečnem nádherných míst různého typu. Ráda se jí toulám a rozplývám nad krásami sakrální přírody a obyčejné, ideálně zalesněné a kopcovaté, architektury. Nebo i naopak, ideálně když je oboje najednou. Kapličky, křížky, rozhledny - architektura v přírodě a příroda v architektuře. A voda v jakékoli podobě.
_ _ _
Příběhy, co si píšu pro svou paměť, jsou z velké části veřejně dostupné. Některé se týkají také práce spolku Lubavia, kterého jsem členkou, a díky které se s povolením Armády ČR pohybujeme (s pietou a respektem) ve vojenském prostoru Libavá a staráme se o kulturně-historický odkaz bývalých obyvatel regionu.


Zářijový Pluskoveček a Malý Javorník

Lomy/prameny v Rychlebských horách

Kaplička Nepřivazy, blešák Bohuňovice a rozhledna Halaška u Budišova

Boskovický fialovo-tyrkysový víkend

Dva Pluskovečery v Beskydech

Kaňouři v Rudoltovicích

Zlaté hory - kaple sv. Anny a kostel PM v Horním Údolí

Dračí hřbet u Berušky - chryzokol, zalesiít nebo malachit?

Barnov, Svojanov a zeď

Bílý kámen 2024 - Nová Ves a VTZ na 30. výročí

Svojanovský mučicí nástroj - počasí

Chadotha Mystica a Trika Maria - čím hlouběji jdete do svého nitra, tím větší vliv máte na vesmír.

Rosa Coeli s Baru, draci, Toyen, Váchal

Dámský ledový "after nov šabat"
